Celodenní mrazy v listopadu a prosinci

V uplynulých čtyřiceti letech bylo na letišti v Ostravě-Mošnově zaznamenáno v listopadu a prosinci každoročně v průměru 13,5 dnů, kdy trval celodenní mráz. (Za celou zimu to bývalo kolem 38,9 dnů.) Tuto zimu se ještě žádný takový den nekonal a podle předpovědí počasí to zatím vypadá, že do konce prosince nejspíš ani nenastane.

Připojení R56 na R48

Rychlost výstavby dálnic a rychlostních komunikací v ČR bývá veřejností často kritizována a pokud bychom měli považovat stavbu obchvatu Frýdku-Místku R48 a napojení R56 za typickou ukázku, tak je zřejmé proč.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) průběžně publikuje informační PDF letáky o všech připravovaných stavbách, takže se dá srovnat, jak se přípravné práce posouvají. Za posledních osm let publikovalo ŘSD o připojení R56 na R48 přinejmenším sedm dokumentů, ale nezdá se, že by se zahájení stavby nějak významně přiblížilo, protože každá nová verze posunula datum zahájení vždy dále do budoucnosti - v průměru přibližně za dalších jedenáct měsíců od doby publikování.

Podle nejnovějšího letáku by mělo v současnosti zbývat do zahájení stavby přibližně devět měsíců, ale při pohledu na tabulku předchozích termínů se zdá pravděpodobnější, že na jaře bude zveřejněn spíše další odklad...

Historický vývoj plánů ŘSD na stavbu
připojení rychlostní silnice R56 na R48 u Frýdku-Místku
 

Vydání letáku	Plánované zahájení stavby	Plánované uvedení do provozu	Zbývá měsíců do zahájení	Plánovaná doba stavby (m)	Předpokládaná cena
2008-11	2009-08	2012-08	9	36	853 560 000
2010-03	2011-03	2014-10	12	43	853 560 000
2012-04	2013-03	2016-09	11	42	853 560 000
2013-07	2014-06	2018-06	11	48	853 560 000
2014-07	2015-10	2019-04	15	42	924 263 636
2014-11	2015-10	2019-04	11	42	924 263 636
2015-09	2016-07	2020-01	10	42	924 263 636

Návštěvnost fotbalové ligy podle populace

Základním tématem fotbalových fanoušků jsou výsledky zápasů a pořadí v lize, ale to jsou přece jen věci, na které nemají bezprostřední vliv, takže občas se debaty stočí jinam - například k tomu, jak věrní jsou fanoušci jednotlivých týmů a kolik jich kde na zápasy chodí. O věrohodnosti některých údajů se vedou bouřlivé spory (oblíbená je především návštěvnost v Příbrami), ale tabulka jinak vypadá jednoznačně, takže následují nářky na tím, že některé týmy hrají na špici ligy, ale přesto mají podprůměrné návštěvy (Jablonec, Mladá Boleslav, ...)

	Návštěvnost Synotligy 2014/2015
	Klub	Město	Stadion	Kapacita	V lize	Průměr
1	Viktoria	Plzeň	Stadion města	11700	1	10868
2	Sparta	Praha	Letná	19784	2	9344
3	Slavia	Praha	Synot Tip Aréna	20800	11	6548
4	FK	Teplice	Na Stínadlech	18 221	7	4755
5	Slovan	Liberec	U Nisy	9900	12	4729
6	Slovácko	Uherské Hradiště	Miroslava Valenty	8000	9	4492
7	Bohemians	Praha	Ďolíček	5000	8	4446
8	Baník	Ostrava	Bazaly	10039	13	4366
9	Zbrojovka	Brno	Srbská	12550	14	4323
10	Baumit	Jablonec	Střelnice	6280	3	3764
11	Vysočina	Jihlava	V Jiráskově ul.	4155	10	3188
12	FC	Hradec Králové	Všesportovní	7000	15	3182
13	FK	Mladá Boleslav	Městský stadion	5000	4	3098
14	Dynamo	České Budějovice	Střelecký ostrov	6681	16	3089
15	FK	Příbram	Na Litavce	9 100	5	3048
16	Dukla	Praha	Na Julisce	8150	6	2516

Problém takových srovnání je v tom, že každý klub limituje místo, kde působí. Je zřejmé, že Sparta Praha musí mít výrazně větší stadion a více fanoušků než například Vysočina Jihlava už proto, že Praha je mnohem vetší než Jihlava. Zájem o fotbalovou ligu v různých městech by se tedy neměl srovnávat podle absolutních počtů diváků, ale podle spíše podle toho, jak velká část místních obyvatel na fotbal chodí. Nejjednodušší metodou by mělo být přepočítání počtu diváků na počet obyvatel města, ale na ligové zápasy se často dojíždí i z trochu větší vzdálenosti a sousedních měst a vesnic, takže spolehlivější metodou by mělo být přepočítání na počet obyvatel okresu, kde klub působí. Výjimkou je samozřejmě Praha, kde působí více prvoligových klubů a tím pádem se o fanoušky dělí.

	Město	Okres	Obyvatel	Týmů	V lize	Návštěva	‰
1	Plzeň	Plzeň	187245	1	1	10868	58
2	Jablonec	Jablonec	90003	1	3	3764	41,8
3	Teplice	Teplice	128851	1	7	4755	36,9
4	Uh. Hradiště	Uh. Hradiště	142989	1	9	4492	31,4
5	Jihlava	Jihlava	112417	1	10	3188	28,4
6	Liberec	Liberec	171756	1	12	4729	27,5
7	Příbram	Příbram	114084	1	5	3048	26,7
8	Mladá Boleslav	Mladá Boleslav	125931	1	4	3098	24,6
9	Hradec Králové	Hradec Králové	162808	1	15	3182	19,5
10	Praha	Hl. město	1281152	4	6,75	22854	17,8
11	Č. Budějovice	Č. Budějovice	189861	1	16	3089	16,3
12	Ostrava	Ostrava	325640	1	13	4366	13,4
13	Brno	Brno	400933	1	14	4323	10,8

Výsledná tabulka vypadá už na první pohled lépe, protože je patrná souvislost mezi poměrnou návštěvností a umístěním týmu v lize. S výjimkou Příbrami, Mladé Boleslavi a Prahy, které mají návštěvnost pod očekáváním, jsou ostatní okresy seřazeny téměř podle pořadí místních týmů v lize. Jak je vidět, tak poměrná návštěva Jablonce je naopak jedna z nejvyšších v lize, naopak s výjimkou Plzně zaostávají největší česká města. V případě Brna a Ostravy se to dá vysvětlit jejich dlouhodobě špatnými výsledky a problémy se stadiony, ale pražské celky si s výjimkou Slavie v minulé sezóně přibližně udržovaly obvyklou výkonnost posledních let (2., 6., 8., a 11. místo) a přesto je Praha mezi posledními.

Teoreticky by měla Praha podle výsledků týmů dosahovat poměrné návštěvnosti kolem 3% tj. přibližně 39 000 tisíc diváků, což odpovídá 9 750 divákům na každý pražský prvoligový tým. Tomuto číslu se ovšem blíží jen Sparta (9 344 diváků), která by ovšem měla podle svých vlastních ligových výsledků mít návštěvnost ještě vyšší (cca 4% obyvatelstva, což při hypotetickém rovnoměrném rozložení fanoušků v Praze znamená cca 13 000 diváků, vzhledem ke skutečnému množství sparťanů ještě mnohem více), a ostatní pražské celky výrazně zaostávají.

Srovnání je samozřejmě nepřesné, protože nezohledňuje počty týmů daného okresu v nižších soutěžích, ale přesto se zdá, že existuje určitá souvislost - lépe řečeno nepřímá úměra - mezi velikostí města (okresu) a zájmem o prvoligový fotbal.

Bude zajímavé srovnat si poměrnou návštěvnost i v jiných městech a zemích...

Nárůst počtu Romů v ČR?

Tak tady máme další Okamurovu romskou aféru...

Toto jsou zřejmě hlavní body článku:

"Zatímco v roce 1945 u nás žilo 10 tisíc Romů, tak letos je to podle odhadů 320 tisíc. Jen za posledních 14 let se jejich počet zdvojnásobil," doplnil [Tomio Okamura]. 

A odkud Okamura čerpal informace o růstu romské populace? Těžko říct. Zdroje pro svá tvrzení neuvedl.

Podle organizace a jí oslovených odborníků navíc nemůže Okamura svá slova podložit fakty a konkrétními statistikami. Organizace se ostře staví proti jeho výrokům jak o údajném strmém růstu romské populace, (...) 

Server Romea samozřejmě zareagoval:

Podle Ivana Gabala je v současnosti počet Romů vždy odvozován z nepřímých statistických indikátorů. "Ze statistik Sčítání víme jen počet těch, kteří se hlásí k romské národnosti, což je menšina, protože většina Romů se právem, subjektivně i objektivně definuje jako Češi a česká národnost. Kvalifikované projekce podle nepřímých indikátorů z roku 2011 se pohybují okolo 180 - 190 tisíc a byly vypočteny podle demografických projekcí z počtu dětí," uvedl pro server Romea.cz Ivan Gabal. 

Gabal nepředpokládá že by se počet Romů v české společnosti jakkoli absolutně nebo relativně zvětšoval. "Za prvé je to způsobeno poklesem porodnosti i v romských rodinách a za druhé předpokládatelnou stagnací již dříve nižší střední délky života Romů, ve srovnání s neromskou populací, která se naopak významně prodlužuje, a to jak u mužů i žen, a to včetně regionálních rozdílů. Odhadl bych tedy, že podíl romské populace může spíše stagnovat až klesat," dodal Gabal. 

Já mám vždy raději konkrétní čísla z nezávislých zdrojů, ale v tomhle případě se těžko hledají nějaké relevantní údaje. Z mého pohledu jsou údaje obou zúčastněných stran dost na vodě, protože se jedná o více či méně kvalifikované odhady. Ani Okamura ani Gabal se nemohou opřít o oficiální statistiku, protože žádná neexistuje, a to považuji za významnou chybu - pokud se zabývám jakýmkoliv problémem, tak ho musím nejprve definovat a popsat, což se v tomhle případě nestalo. Bez zdokumentovaného výchozího stavu nelze hodnotit úspěšnost následných opatření (jak můžeme hodnotit úspěšnost začleňovaní Romů do společnosti, když nevíme ani to, kolik jich je?) a podle mého názoru je to v naprostém rozporu se správnými postupy v jakémkoliv vědeckém oboru. Utajování skutečného stavu navíc nakonec vede k šíření nesmyslných údajů nejasného původu a situaci dále zhoršuje.

Předpokládám, že nejlepším způsobem, jak bylo možné tyhle informace oficiálně získat, bylo sčítání lidu, ale tehdy "romskou národnost zaškrtlo pouze 13 tisíc lidí" (viz např. rozhovor s Karlem Holomkem: "Vzhledem k tomu, jaká panuje ve společnosti vůči Romům nálada, tak pro ně není příliš příjemné a přijatelné se k této národnosti hlásit.") a mnozí "aktivisté" proti vyplňování tohoto údaje dokonce bojovali, a tak jsou tyhle údaje nepoužitelné.

Jediná náhradní metoda, jak se v amatérských podmínkách dobrat alespoň nějakých výsledků, která mě napadla, je analýza pomocí příjmení, protože ta do jisté míry reflektují původ. Data jsou volně přístupná na webu Kdejsme.cz, jen je třeba je nějak zpracovat. Bohužel jsou k dispozici podrobné údaje jen pro loňský rok a stručné přehledy pro předchozí čtyři roky, ale i z toho už se dá něco zjistit. Nedají se samozřejmě určit konkrétní aktuální počty, ale myslím, že se dají zjistit trendy vývoje.

Jako srovnávací vzorek jsem použil deset nejčastějších českých příjmení:

Jak můžete vidět, tak téměř u všech je za sledované čtyři roky patrný mírný pokles výskytu - v průměru o 0,71 %. Poslední sloupec je lineární extrapolace na 20 let tj. pokud by stejný trend pokračoval, tak by za dvacet let pokles dosáhl hodnoty 3,5 %. (Ve skutečnosti bude pokles v tomhle případě zřejmě výraznější - viz histogramy níže. Nižší porodnost zatím částečně kompenzuje zvyšování průměrného věku dožití.)

Druhý vzorek jsou údajná typická romská příjmení. Identifikace samozřejmě není dokonalá, protože stejná příjmení mohou mít i neromské rodiny (to se zřejmě týká především těch nejběžnějších na začátku tabulky), ale poskytne nám to alespoň hrubou představu:

 

Výsledek je - alespoň pro mě - poměrně překvapivý - výskyt uvedených příjmení se za čtyři sledované roky zvýšil, ale pouze o 0,79 % a dvacetiletá extrapolace nedosahuje ani 4 %, což se ani zdaleka neblíží tvrzení Tomia Okamury (100% nárůst za 14 let).

Teoreticky je možné, že výsledek zkreslují neromské rodiny a tak jsem udělal radikální zásah a vynechal všechna příjmení s poklesem výskytu jako málo reprezentativní:

Po této drastické změně vstupních dat je růst samozřejmě patrnější, ale ani tenhle mezní scénář nedosahuje příliš vysokých hodnot - čtyřletý růst cca 3,2 % a dvacetiletá extrapolace necelých 17 % jsou stále velmi daleko od Okamurova tvrzení.

Zajímavé je i ilustrační srovnání věkového složení (použil jsem prvních pět českých příjmení a pět příjmení s nejvyšším přírůstkem ze druhé tabulky a všimněte si rozdílného měřítka - grafy by měly srovnávat spíše trendy než konkrétní hodnoty):

Hlavní rozdíly jsou patrné na první pohled - český histogram má vrchol v polovině sedmdesátých let a vlevo "končí" zhruba u staří 90 let (tj. ročník 1923), histogram romských příjmení klesá ke stejnému podílu zhruba u staří 74 let (tj. ročník 1939) a vrchol má kolem roku 2010, což zhruba odpovídá Gabalovu tvrzení, že střední délka života Romů stagnuje, zatímco u Čechů se prodlužuje. (Mimochodem průměrný věk u českých příjmení se pohybuje kolem 40 let, u romských je to kolem 30.)

Podobně se zřejmě potvrzuje i Gabalovo tvrzení o poklesu porodnosti v romských rodinách. Pokud budeme předpokládat zhruba dvacetiletý cyklus (to naznačují vyšší hodnoty v letech  1975 a pak začátkem devadesátých let), tak počet romských dětí narozených v letech 2009 a 2010 je řádově srovnatelný s předchozí generací narozenou kolem roku 1991, takže se zdá, že v několika posledních letech připadá na jednu ženu pouze (!) zhruba 2,1 dítěte, což opět nasvědčuje pouze růstu v řádu jednotek procent. U českých příjmení nejsou v histogramu generační vlny tak patrné, ale zdá se, že počet dětí na jednu ženu se pohybuje zhruba kolem 1,4, což v budoucnu velmi pravděpodobně přinese mnohem výraznější pokles než současných 0,7 % ročně.

Gabalův odhad, že romská populace stagnuje nebo klesá, se v mém vzorku spíše nepotvrdil (záleží na tom, jaká si nastavíme měřítka), protože ve výsledcích je patrný mírný růst, ale je poměrně nevýrazný. Naopak podíl "tradičních českých příjmení" v ČR mírně klesá a podle rozložení histogramu v dalších letech tento trend zřejmě ještě zesílí. "Uvolněný prostor" ovšem nezabírají romská příjmení, ale spíše úplně jiná (zřejmě mnohem exotičtější).

Počty fotbalových klubů v prvních ligách UEFA

V příštím ročníku druhé české fotbalové ligy bude hrát pouze 15 týmů a prý se "nabízí redukce počtu účastníků první a druhé ligy", a tak mě napadlo trochu srovnat stav jinde v Evropě a přilehlém okolí (UEFA zahrnuje mimo jiné i Izrael a Kazachstán).

Počet účastníků první ligy je zřejmě nejvíce závislý na velikosti populace každého státu, ale z grafu je patrný docela velký rozptyl.

Zdá se, že 10 M obyvatel působí jako psychologická hranice - s výjimkou Kazachstánu (což ovšem není příliš fotbalová země) a Ukrajiny mají všechny státy nad 10 M obyvatel ve své první lize šestnáct nebo více týmů, ale ČR tuhle hranici překračuje jen velmi těsně.

Zaměřme se tedy jen na státy, které jsou zhruba srovnatelné s ČR (tj. 8-12 M obyvatel):

Jak je vidět, tak ČR se tomhle grafu nijak zvlášť nevyniká a přibližně se drží "trendu".

Průměrný počet ligových týmů je v téhle skupině zemí 14,5, takže teoreticky by redukce české ligy ze 16 na 14 účastníků byla spíše kosmetickou úpravou, ale je docela zajímavé, že s výjimkou Švýcarska (10) jsou na tom všechny ligové soutěže s nižším (a stejným) počtem účastníků v aktuálním žebříčku UEFA hůře než ČR. Naopak lepší než ČR jsou Portugalsko (18), Belgie (16) a Řecko (18).

Pokud se vrátíme zpátky k prvnímu grafu se všemi účastníky, tak je vidět, že evropská klubová špička působí v ligách, které mají 18 nebo 20 účastníků (Španělsko, Anglie, Německo, Itálie, Francie). Naopak velké státy (nad 30 M obyvatel), které mají v první lize menší počet účastníků, výkonnostně zaostávají za svým teoretickým populačním potenciálem: Rusko (143M, 16), Ukrajina (45M, 14) a Polsko (38M, 16).

V grafu, který kombinuje počet prvoligových účastníků a pořadí v žebříčku UEFA, je zřejmé, že v první patnáctce žebříčku (spodní čtvrtina grafu) jsou pouze dvě ligové soutěže, které mají méně než 16 účastníků: samozřejmě Švýcarsko (10) a Ukrajina (14).

Ještě zajímavější je graf srovnávající UEFA koeficienty a populaci jednotlivých států.

Z interpolovaného trendu (jeho konec bohužel zkresluje Rusko) se směrem nahoru poměrně výrazně vymykají tři státy: Kypr, Portugalsko a Španělsko. Všechny tři spojuje skutečnost, že vzhledem ke své populaci mají neobvykle vysoký počet týmů v první lize. Španělsko je populačně (46 M) zhruba srovnatelné s Ukrajinou (45 M)a Polskem (39 M), ale v lize má 20 týmů, zatímco Ukrajina 14 a Polsko 16. Podobně to funguje v Portugalsku (10,7 M, 18 týmů) a na Kypru (0,7 M, 14 týmů).

V kategorii středně velkých států (cca 8 - 20 M) dosahují vzhledem ke své populaci nadprůměrných výsledků ještě Švýcarsko, Belgie a Nizozemí. Švýcarsko se počtem týmů samozřejmě opět vymyká, ale Belgie má v lize 16 týmů a Nizozemí 18. Opačným extrémem je ve střední Evropě Maďarsko (12 týmů), které je 17. nejlidnatější zemí, ale v žebříčku UEFA mu patří 31. pozice.

S výjimkou Švýcarska tedy platí, že státy, které dosahují vzhledem ke svým konkurentům podobné velikosti nadprůměrných výsledků, mají ve své lize nadprůměrný počet týmů.

Samozřejmě není možné prohlásit, že samotný počet účastníků ligy zvyšuje její konkurenceschopnost v Evropě, ale jistá souvislost je patrná. Řekl bych, že větší počet účastníků první ligy signalizuje větší rozšíření, větší zájem a větší podporu fotbalu v celé zemi a z toho pak vyplývají i lepší výsledky klubů v evropské konkurenci. Pokud země dokáže "uživit" více ligových klubů, zvýší se i jejich sportovní konkurenceschopnost. Potenciální zredukování počtu klubů českých profesionálních soutěží samo o sobě nemusí znamenat, že se jejich kvalita sníží, ale přinejmenším by to signalizovalo, že společenská pozice fotbalu v ČR se zhoršuje a to do budoucna nevěstí pro český fotbal nic dobrého.